(Eurozprávy.cz) Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) může chování ministra vnitra Jana Hamáčka hraničit se zradou. Vicepremiér se na základě informací serveru Seznam Zprávy snažil kauzu ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, do níž jsou pravděpodobně zapojeni agenti ruských tajných služeb GRU, ututlat v Moskvě výměnou za vakcínu Sputnik V. „Hamáčkovo hraní si na Jamese Bonda nemá v našich dějinách obdoby. Měl by rezignovat, ale prezident Zeman jej podrží a premiér Babiš se neopováží Hradu vzdorovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) může chování ministra vnitra Jana Hamáčka hraničit se zradou. Vicepremiér se na základě informací serveru Seznam Zprávy snažil kauzu ohledně výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, do níž jsou pravděpodobně zapojeni agenti ruských tajných služeb GRU, ututlat v Moskvě výměnou za vakcínu Sputnik V. „Hamáčkovo hraní si na Jamese Bonda nemá v našich dějinách obdoby. Měl by rezignovat, ale prezident Zeman jej podrží a premiér Babiš se neopováží Hradu vzdorovat,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Pavel Žáček.
Člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček pokládá verzi, s níž přišel server Seznam Zprávy, za důvěryhodnou. „Nasvědčuje tomu, jak se Jan Hamáček na sněmovních výborech pro bezpečnost i obranu, kam byl předvolán k vysvětlení, choval, poté co byl v místnosti sám bez svědků a nemohl se schovávat za šéfy zpravodajství. Když dostával řadu otázek ohledně Vrbětic i chystané cesty do Moskvy, na žádnou neodpověděl, mlčel, otočil se a odešel. Vadí mně, že si ze šéfů služeb udělal rukojmí.“
Zákonodárce za ODS má silné podezření, že za celou aférou stojí prezident Miloš Zeman. „Hodně nás rovněž bude nyní zajímat, proč v sobotu 17. dubna oba vystoupili na veřejné tiskové konferenci, a co vedlo premiéra Andreje Babiše k rozhodnutí, že cestu Hamáčkovi do Moskvy zakázal. Vše napovídá faktu, že Zeman, Babiš a Hamáček sledovali v celé kauze své osobní i politické profity a nehájili národní zájmy.“
Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček se obává, že snaha ututlat kauzu Vrbětice, může vést u spojenců k ochladnutí vztahů směrem k České republice. „Ačkoli se o tom veřejně nehovořilo, ale už při plánování Hamáčkovy bláznivé cesty do Moskvy, se některé západní velmoci proti této misi ostře vymezovaly. A nyní, když vyšlo najevo, co bylo cílem cesty, tak se vztahy se spojenci pravděpodobně zkomplikují. Vždyť téměř všichni protestovali formou vyšetřovací diplomacie. Uvidíme, jaká bude jejich reakce.“
Zeman vicepremiéra podrží a Babiš vzdorovat nebude
Pane poslanče Žáčku, považujete zjištění serveru Seznam Zprávy za důvěryhodné, a co říkáte, že vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček chtěl v Moskvě ututlat kauzu Vrbětice za výměnu ruské vakcíny Sputnik V?
Jelikož existuje podrobný itinerář cesty Jana Hamáčka, kterou vypracovalo ministerstvo zahraničí, když byl vicepremiér několik dní po odvolání Tomáše Petříčka i šéfem diplomacie, tak nemám důvod pochybovat. Z itineráře je i jasné, s kým se měl v Moskvě potkat. Hned po sobotní tiskové konferenci mně bylo jasné, že mise měla úplně jinou alternativu, než jen v Moskvě vyjednávat o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V. Okamžitě jsem si kladl otázku, proč chtěli Babiš s Hamáčkem co nejdéle tajit ruskou akci ve Vrběticích. A nyní jsme se dočkali odpovědi. Proto nejsem zveřejněním článku překvapen.
Jaké důvody k cestě do Moskvy vám připadaly nejvíce podezřelé?
Divné už bylo, že chtěl vůbec letět pro dva miliony dávek ruské vakcíny Sputnik V. Sice se všude píše o milionu, ale já disponuji informacemi, že měl přivést z Moskvy dva miliony dávek ruské látky. Pak jako krytí uvedli, že v ruské metropoli chtěl dojednávat schůzku amerického šéfa Bílého domu Joa Bidena s ruským prezidentem Vladimírem Putinem v Praze a nyní vyplulo na povrch, že se dělalo vše proto, aby se kauza Vrbětice ututlala. Určitě nás bude zajímat, kdo za celou akcí stál a kdo ji hlavně organizoval. Je nutné rovněž objasnit úlohu roli prezidenta Miloše Zemana, který zřejmě vše posvětil. Jednání Jana Hamáčka může ale skutečně hraničit se zradou. Jeho hraní si na Jamese Bonda nemá v našich dějinách obdoby. Opravdu zarážející je také fakt, že o akci ve Vrběticích Babiš s Hamáčkem věděli už od 6. či 7. dubna a tajili ji. Vždyť exploze z roku 2014 stála dva lidské životy českých zbrojířů (Vratislav Havránek a Luděk Petřík – pozn. red.). To je naprosto neomluvitelné a jedná se o mnohem závažnější skutečnost, než že výbuchy způsobily miliardovou škodu.
Měl by podle vás Jan Hamáček rezignovat na funkci I. vicepremiéra i pozici ministra vnitra?
Pokud vše neobjasní, byla by jeho rezignace na místě. Ale nepředpokládám, že se tak stane. Prezident Zeman Hamáčka podrží a premiér Babiš se neopováží Hradu vzdorovat. Jak jsme na Zemanova vyjádření ke kauze Vrbětice čekali týden, tak nyní se domnívám, že prezident vystoupí okamžitě, a jak už jsem řekl, vicepremiéra Hamáčka podrží.
Premiér Andrej Babiš tvrdí, že žádné letadlo Hamáčkovi do Moskvy za vládu neobjednával a nic nepodepisoval. Jak rétoriku ministerského předsedy vnímáte?
Vše nasvědčuje tomu, že o letadlo usilovalo ministerstvo zahraničních věcí, když vypracovalo už zmíněný itinerář. Ve hře mohlo být i ministerstvo vnitra, které mohlo kontaktovat ministerstvo obrany, jež může vládní letoun poskytnout. Nejvíce pravděpodobně ale je, že Hamáček jednal na vlastní pěst, vždyť i sám řekl, že jeho postup nebyl nejlepším nápadem.
Zarážející je i Berounova přítomnost na schůzce
Nezaráží vás, že premiér Andrej Babiš ví s Hamáčkem o kauze Vrbětice deset dní a najednou v sobotu večer oznámí, že do explozí muničních skladů z roku jsou pravděpodobně zapojeni agenti ruských tajných služeb GRU?
Souhlasím, že je to zvláštní. Proto nás nyní bude hodně zajímat, proč v sobotu 17. dubna oba vystoupili na veřejné tiskové konferenci a co vedlo premiéra Andreje Babiše k rozhodnutí, že cestu Hamáčkovi do Moskvy zakázal. Vše napovídá faktu, že Zeman, Babiš a Hamáček sledovali v celé kauze své osobní i politické profity a nehájili národní zájmy.
Rovněž jako nestandardní se jeví, že na schůzce 15. dubna přímo v kanceláři ministra vnitra byl přítomen i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Není jeho návštěva podivná? Jen připomenu, že podle serveru Seznam Zprávy měl být na setkání i velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky) Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a policejní ředitel Jan Švejdar.
Ano, Zemanova návštěva vyvolává rozpaky a ještě více podivné je, že na setkání přišel až v jejím průběhu. Kuriózní také je, že v kanceláři rovněž byl přítomen i Jan Beroun. Vojenské zpravodajství totiž nepodléhá ministerstvu vnitra, nemá ho v gesci. Budeme chtít i znát, proč tam pan ředitel Beroun byl a proč nebyl pozvaný nikdo z Bezpečnostní informační služby. Otazníků je plno a je nutné vše rozplést. Zatím mám dojem, že Hamáček si vzal šéfy zpravodajství za své rukojmí, navíc když vychází najevo, že s celou cestou do Moskvy nesouhlasili a rozmlouvali ji.
Téměř všichni předstoupili jak před bezpečnostní, tak i obranný výbor. Předvolán byl i Jan Hamáček. Co vypovídal?
Když se nemohl schovávat za šéfy zpravodajství a zůstal v místnosti sám, tak dostával řadu otázek ohledně Vrbětic i chystané cesty do Moskvy. Na žádnou neodpověděl, mlčel, otočil se a odešel.
Když nyní vychází na povrch, že zřejmě Hamáček chtěl vše ututlat, jak si myslíte, že se na nás nyní budou dívat spojenci, kteří nás podpořili a například vyhostili ze svých zemí ruské diplomaty?
Musíme si přiznat, že nejsme v dobré pozici. Ačkoli se o tom veřejně nehovořilo, ale už při plánování Hamáčkovy bláznivé cesty do Moskvy, se některé západní velmoci proti této misi ostře vymezovaly. A nyní, když vyšlo najevo, co bylo cílem cesty, tak se vztahy se spojenci pravděpodobně zkomplikují. Vždyť téměř všichni protestovali formou vyšetřovací diplomacie. Uvidíme, jaká bude jejich reakce.
Vy jste už zmínil, že Hamáčkovo jednání může hraničit se zradou. Zeptám se vás jako historika, který zakládal Ústav pro studium totalitních režimů a byl zároveň i jeho ředitelem. Lze vicepremiérovo chování přirovnat k takzvanému zvacímu dopisu z roku 1968, pod nímž byli podepsání komunističtí představitelé Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak? Dokument psaný rusky byl adresovaný Leonidu Brežněvovi a dopis se stal pro tehdejší sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968.
Mně se zatím žádná historická paralela s Hamáčkem nenabízí. Někomu to může evokovat cestu prezidenta Ludvíka Svobody do Moskvy, když už celá země byla obsazena a vláda do Kremlu unesena, ale já si osobně musím dát ještě nějaký čas či odstup, abych Hamáčkovo počínání mohl do nějakého historického kontextu přiřadit. Proto doposud nenacházím srovnání ani s Únorem 1948 anebo už se zmiňovanou invazí ze srpna 1968. Vhodný příměr mě tedy teď opravdu nenapadá.
(Autor: Petr Třešňák)
Rozhovor vyšel na serveru Eurozprávy.cz